Rik Oostenbroek (Nizozemsko) je vizuální umělec, designér a art director, který se pohybuje na pomezí digitální a tradiční tvorby. Jako samouk s více než šestnáctiletou praxí se stal jedním z nejvýraznějších autorů současné abstraktní vizuální kultury.


Jeho práce – spojení grafického designu, 3D kompozice, typografie a digitální malby – se objevily v kampaních značek po celém světě, od Hongkongu po New York. Působil v agenturách v Montrealu, Los Angeles i New Yorku, kde rozvíjel svůj vlastní vizuální jazyk, postavený na barvě, pohybu a čisté formě.


Navzdory globálním spolupracím zůstává jeho práce hluboce intimní, s jasnými motivy o neustálém hledání, růstu a prosté radosti z tvorby.

Není nic osobnějšího, nic lidštějšího než vkus. V éře umělé inteligence nabývá vkus a cit ještě většího významu.

O výstavě „Kleur“

Výstava Kleur představuje první samostatnou prezentaci nizozemského umělce Rika Oostenbroeka, který se vrací k samotnému jádru své tvorby: k barvě.

Po šestnácti letech práce v mezinárodním designu a komerčním umění se Rik obrací zpět k tomu nejjednoduššímu a nejupřímnějšímu způsobu vyjádření. Kleur je osobní inventura, zkoumání toho, co zůstane, když se vše ostatní promění. V sérii děl vytvořených během posledních dvou let se soustředí na čisté přechody, rytmus a hmotnost barvy – od kontrastních dvojic až po široká spektra tónů.

Není nic osobnějšího než vkus. Po letech práce s různými médii a softwary si autor uvědomuje, že nezaměnitelnost jeho tvorby určuje právě volba barev. Rozhodnutí, která barva patří ke které, je instinktivní gesto, které nelze naprogramovat. V době, kdy umělá inteligence oslabuje význam technické dovednosti, získává vkus a cit ještě větší váhu. Tyto práce vznikají z instinktivní reakce na světlo, tón a vnitřní rovnováhu. Mnohé barevné kombinace navíc odkazují k osobním momentům a zkušenostem.

Kleur je pozvánkou k tomu nechat se pohltit barvou. Nejde o výklad ani symboliku, ale o čistý vizuální zážitek – o chvíli, kdy se divák nechává obklopit barvou, její proměnou a jemnou deformací, která rozostřuje hranice mezi vnitřním a vnějším prostorem. Jednotlivé práce spolu vedou tichý dialog: velké formáty otevírají iluzi hloubky a plynutí, jinde se barva zklidňuje do horizontu. Gradient zde není efektem, ale způsobem, jak barva získává objem, dech a čas.

Kleur je dialogem mezi intuicí a řádem – mezi tím, co vzniká záměrně, a tím, co se prostě stane.

— Jana Bernkopf, kurátorka